Historie farnosti

Území Valašska je osídleno již nejméně 7000 let. Skutečné a trvalé osídlení Slavíčínska se odhaduje na 8. a 9. století našeho letopočtu, kdy zde již sídlili staří Moravané jako polokočovní pastevci.

První historická zmínka o Slavíčínsku pochází z roku 1141. Dle darovací listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku byl Slavičín 2. června 1256 věnován v léno Helembertovi de Turn. V té době byl zde kostel a fara, Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním, hrdelním. (Původní osada zvaná Mladotice splynula se Slavičínem. Oficiální název Slavičin — Mladotice, byl užíván až do roku 1946.) V roce 985 zde pobýval svatý Vojtěch při příležitosti misionářské cesty z Uher přes Vlárský průsmyk na Moravu. Pověst vypráví, že se tehdy se svou družinou zastavil na místě, kde dnes stoji slavičinský kostel. Kdesi na protějším kopci stála tvrz, patřící slepé hraběnce. Ta nemohla v noci spát a když přistoupila k oknu, spatřila oheň hořící v táboře svatého Vojtěcha. Na oslavu slavného činu jejího náhlého prozření přijala osada název Slavičín. Vývoj města byl v minulosti ovlivněn blízkostí uherské hranice a Vlárského průsmyku, kudy pronikaly nejen civilizační vlivy, ale procházela zde vojska Uhrů, Tatarů a Turků. Ve 13. století byla oblast postižena tatarskými vpády, podobně tomu bylo i v 17. a 18. století. Obyvatelstvo se většinou živilo zemědělstvím. Z řemesel existovala jen ta nejdůležitější, i když se uvádí zvláštnost mezí profesemi, a to bylo zvěroklestičství, kterým zdejší muži prosluli doma i za hranicemi. Pro Slavičín a okolí měl později největší význam rozvoj obuvnického průmyslu. V roce 1860 si postavil podnikatel Josef Pivečka ve Slavičině koželužnu, která počátkem 20. století přešla na tovární výrobu. Po 2. světové válce se dále rozrostla o továrnu na výrobu obuvi zn. Japis. Vznikem závodu Detona v roce 1936, později s názvem Vlárské strojírny, nastal rozmach strojírenství. V roce 1910 byla ve Slavičíně postavena národní škola, roku 1922 přibyla budova měšťanské školy. Byly vytvářeny podmínky nejen pro vzděláváni, ale též pro kulturní, společenské a sportovní vyžití. Roku 1927 byla vybudována Sokolovna, o 6 let později Orlovna.

Druhá světová válka

Vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 se nad Slavičínem odehrála letecká bitva, v níž němečtí stihači se­střelili 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky. Od konce druhé světové války prošel Slavičín rozsáhlým vývojem a v roce 1964 se stal městem.

Historie kostela sv. Vojtěcha

Nejstarší stavbou ve městě je farní kostel Sv. Vojtěcha, pocházející ze 13. století. Kostel byl patrně velmi malý, proto nechal r. 1668 divnický pan Zdeněk ze Zástřízl přistavět dvě boční kaple. R. 1708 shořela dřevěná věž a r. 1775 vyhořel celý kostel i s nově postavenou zděnou věži. Nákladem farníků byl obnoven a r. 1897 zcela přestavěn v barokním slohu. V r. 1975 byl v kostele upraven nový liturgický prostor kdy musel být odstraněn hlavní oltář pro napadení zhoubnou dřevomorkou. Hřbitov u farního kostela Sv. Vojtěcha má, podobně jako kostel, dlouhou historii sahající do dávné minulosti. Archeologický průzkum dokládá pohřbívání v blízkosti kostela již ve druhé polovině 13. století. Pozůstatky zesnulých byly nalezeny rovněž přímo uvnitř kostela. Nejstarší zápis je z roku 1692 ve spojitosti se smrtí pána Zdeňka ze Zástřizl, jednoho z nej­větších dobrodinců kostela. Kolem roku 1775 byl dán zákaz pohřbívání do krypt, s výjimkou biskupů a šlechty. Zásadní úpravy hřbitova byly zahá­jeny roce 1934. Původně neuspořádané hroby s uličkami doznaly úprav do dnešní podoby staré části hřbitova. U kostela je nově vytvořená kopie sochy svatého Jana Nepomuckého z roku 1997 od akademického so­chaře Miroslava Machaly ze Vsetína podle originálu chráněné památky, současně umístěné v kostele svatého Vojtěcha. Památník letecké bitvy nad Slavičínem: Druhá světová válka vystavila obyvatele těžkým zkouškám. 29. srpna 1944 odstartovaly z leteckých základen v jižní Itálii svazy těžkých bombardovacích letadel s úkolem bombardovat Ostravu. V prostoru mezi Drietomou a Slavičínem byly napadeny německými stihači. Američtí piloti museli přijmout boj, protože jejich ochranný stíhací doprovod byl předsunut u Ostravy. Během několika minut sestřelili němečtí stíhači 10 amerických bombardovacích letounů. Dvacet osm amerických letců bylo pohřbeno na slavičínském hřbitově, který se tak stal největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky. Ve slavičínském muzeu jsou uloženy dokumenty o letecké bitvě. Největším exponátem z této tématiky je motor německého Messerschmitu Bf 109, jež byl v roce 1990 vytažen z hluboké bažiny u obce Lipová. V ruce 1994 si městu připomnělo 50. výročí letecké bitvy. Vzpomínkové akce se zúčastnilo mnoho hostů. Nejvýznamnějšími z nich bylo pět amerických pilotů, veteránů, účastníků bitvy, kteří se tak vůbec poprvé spolu setkali na půdě naší vlasti.