Slavnost Ježíše Krista Krále

Na 34. neděli v mezidobí, která letos připadá na 22. listopadu, slavíme Ježíše Krista Krále. Tato slavnost je jakýmsi "církevním silvestrem", protože po ní následuje již první neděle adventní a znamená začátek nového církevního roku.

Svátek vyhlásil v roce 1925 papež Pius XI., tedy se jedná o svátek poměrně nový, a připomíná Kristův královský titul, Kristovu svrchovanost nad lidskými dějinami i nad všemi „vládci“ v tomto světě. Liturgický (církevní) rok končící oslavou Ježíše Krista Krále křesťanům připomíná, že i definitivní konec světa, bude v rukou Ježíše Krista - Krále. 

V okružním listu "Quas Primas", který vydal papež Pius XI 11. 12. 1925, osvětlil Kristovu královskou vládu a zdůraznil také, že "svátky mají na věřící větší účinek než dokumenty učitelského úřadu církve. Protože svátky seznamují s pravdami víry všechny věřící a ne jen některé. Neoslovují je pouze jednou, ale každý rok."

Evangelia této slavnosti nám během tříletého cyklu otevírají tři pohledy na Krista Krále. V cyklu A nám Matouš představuje Syna člověka přicházejícího ve své slávě k poslednímu soudu. V dalším B apoštol Jan představuje Pána Ježíše s trnovou korunou, odpovídajícího na otázku zda je král. Ve třetím pohledu C Lukáš zdůrazňuje nápis nad jeho hlavou: "To je židovský král." Současně poukazuje na to, že je králem lásky a milosrdenství.

ZDROJ: www.cirkev.cz